Inverze
Většinou při řešení problémů hledáme ideální řešení. Postupujeme při tom směrem dopředu od současného stavu k očekávanému budoucímu stavu a stanovujeme si kroky, které nás tam dostanou.
Existuje ale i alternativní přístup, kdy se snažíme identifikovat nevhodná řešení a jejich příčiny a následně najít způsob, jak se jim vyhnout. Tomuto přístupu k řešení problémů se říká inverze.
Místo toho, abychom se klasicky ptali:
Jaké činnosti musíme udělat, abychom uspěli?
Jaké podmínky potřebujeme, abychom uspěli?
Které události nám mohou pomoci k tomu, abychom uspěli?
Tak se naopak ptáme inverzně:
Co nám brání v tom, abychom uspěli?
Jaké události nám mohou uškodit?
Když víme, co nám může bránit v úspěchu nebo jaká jsou významná rizika, tak se můžeme snažit je eliminovat nebo minimalizovat jejich vliv.
Příklady
Řízení projektů
Představme si, že máme na starosti naplánování a realizaci nějakého pracovního projektu. Při běžném způsobu uvažování bychom si stanovili rozsah projektu, harmonogram projektu, potřebné zdroje, očekávané výstupy a cíle projektu a kroky, jak jich dosáhnout. Ideálním výsledkem by byl úspěšně naplánovaný a realizovaný projekt.
Ze svých dřívějších zkušeností však víme, že málokterý projekt nakonec dopadne tak, jak bylo plánováno:
utratí se více peněz než bylo plánováno
nesplní se termíny
výsledek neodpovídá zadání
…
Abychom minimalizovali pravděpodobnost neúspěchu projektu, tak zkusíme využít inverzního přístupu k řešení problému. Představíme si, jakými neúspěchy může projekt skončit. Zpětně potom identifikujeme, čím by to mohlo být způsobené:
nejasné/neúplné zadání projektu
špatné nacenění projektu
nerealistický harmonogram projektu
nedostatečná komunikace mezi členy projektového týmu
nedostatek znalostí některých pracovníků
…
Tyto hrozby se následně snažíme už při plánování projektu eliminovat vhodnými protiopatřeními.
Marketing produktu
Představme si, že máme za úkol propagovat mobilní aplikaci, kterou naše firma vyvíjí. Podařilo se nám najít vhodné marketingové kanály, pomocí kterých chceme oslovovat potenciální uživatele naší aplikace. Patří mezi ně například:
články na blogu
videa na YouTube
tematické podcasty
PPC reklamy
Při konvenčním myšlení bychom se snažili vymyslet, jak oslovit vhodné cílové skupiny pomocí vybraných marketingových kanálů a jak využít synergie mezi kanály. Při inverzním přístupu k myšlení bychom se naopak soustředili na okolnosti, které mohou negativně ovlivnit marketingové aktivity a snažili si minimalizovat jejich výskyt.
Může například dojít k tomu, že:
blog bude špatně čitelný na mobilních zařízeních
články budou obsahovat gramatické a stylistické chyby
videa budou v nedostatečné obrazové kvalitě
podcastům bude špatně rozumět
podcasty nebudou dostupné na všech důležitých platformách
nebudou dostupné vhodné přistávací stránky pro PPC reklamy
Abychom se vyvarovali výše uvedených situací, tak například můžeme připravit checklisty, které budou obsahovat podmínky kvality, které musí splňovat publikované články/videa/podcasty/reklamy. Můžeme také zajistit vícestupňovou výstupní kontrolu obsahu a reklam.
Pravidelné cvičení
Inverzní přístup k řešení problémů můžeme uplatnit nejen v práci, ale i v osobním životě či při budování návyků. Představme si, že chceme například chodit pravidelně cvičit. Plán může být následující - každý všední den ráno brzo vstát, sbalit si oblečení, sednout do auta, vyrazit do posilovny, hodinku pocvičit, dát si sprchu a vyrazit do práce.
Určitě si dokážeme představit množství okolností, které nám i takto jednoduchý plán mohou narušit:
nebude nám zvonit budík
včera jsme ponocovali a nechce se nám vstávat
včera jsme byli na párty nebo jsme se přejedli
děti jsou nemocné a musí s nimi někdo zůstat doma
nemáme vyprané oblečení do posilovny
v autě není benzín nebo je v servisu
musíme být v práci dříve než obvykle
když jedeme z posilovny do práce, tak chytáme ranní dopravní špičku
…
Když použijeme inverzní myšlení, tak se budeme snažit nalézt právě takovéto hrozby a předcházet jim. Tím, že potlačíme tyto potenciální hrozby nebo budeme mít plán, jak se zachovat v případě jejich výskytu, tak zvýšíme pravděpodobnost vybudování vhodného návyku.
Rodinné finance
Klasickým příkladem, kde můžeme uplatnit inverzi, je správa rodinných financí. Naším cílem může být zajištění dostatku peněžních prostředků, abychom si mohli pořídit, co potřebujeme, a byli zároveň připravení i na neočekávané výdaje.
Při klasickém uvažování se budeme soustředit především na příjmovou část, tj. jak vydělat více peněz. Při aplikaci inverzního přístupu se naopak budeme ptát, jaké činnosti a okolnosti nás mohou dostat do stavu, kdy nebudeme mít dostatek peněz ani na zaplacení nákladů na základní potřeby.
Mezi takovéto negativní faktory mohou patřit například:
časté vyhazování potravin, které jsme nesnědli
každodenní vysedávání v hospodě
využívání nevýhodných půjček
neexistence finančních rezerv
investice všech úspor do rizikového projektu
závislost na hazardních hrách
zaměstnání za mzdu, která nepostačuje na pokrytí měsíčních nákladů na fungování rodiny
narůstající úroky a penále
Naším cílem při inverzním přístupu k problému bude eliminace těchto negativních faktorů.
Přečtěte si o inverzi také jinde
Last updated